17. Bezobratlí živočichové

  1. houbovci (modelový organismus –  houba říční)
  2. žahavci (modelový organismus – nezmar)
  3. ploštěnci (modelový org. – ploštěnka a tasemnice)
  4. hlístice (modelový org. škrkavka)
  5. kroužkovci (modelový org. žížala)
  6. měkkýši (modelový org. hlemýžď)

  1. Charakterizujte prvoústé živočichy, uveďte typické znaky.
  2. Charakterizujte druhoústé živočichy, uveďte typické znaky a příklady.
  3. Charakterizujte jednotlivé zárodečné listy a jejich umístění.
  4. Houby (Porifera) – jejich životní podmínky, význam a využití.
  5. Popiš houbu říční její způsob rozmnožování.
  6. Žahavci – anatomie nezmara, jednotlivé tělní soustavy nezmara, stádia polypovců, význam a využití polypovců.
  7. Ploštěnci – přizpůsobení se životním podmínkám, anatomie, rozmnožování některých endoparazitických  ploštěnců, jejich význam pro člověka.
  8. Hlístice – stavba těla, potravní specializace, pohlavní dimorfizmus.
  9. Kroužkovci – význam kroužkovců v přírodě, popište anatomii žížaly.
  10. Měkkýši – rozdělení, anatomie hlemýždě, typy schránek, ekologický význam a využití měkkýšů člověkem.
 

Bezobratlí

  • Bezpáteřní – Invertebrata
  •  95% všech živočichů

Zárodečné listy

  • 3 hlavní skupiny buněk, které vznikají během embryogeneze živočichů:

Entoderm

  • Vzniká imigrací buněk dovnitř gastruly
  • Zpočátku ze zploštělých buněk, které se řadí do sloupců
  • Tvoří TS (výjma část úst, hltanu a řiti); buňky lemující žlázy, které jsou otevřeny do TS (játra, pankreas), epitel Eustachovy trubice, čás stř. ucha, průdušnice, průdušky, alveoly, močový měchýř, část močové trubice

Ektoderm

  • Vyvíjí se ve stadiu gastruly
  • Pokožka + deriváty; výstelka i konec zažívací trubice; čichové buňky, mozeček, tyčinky a čípky, dřeň nadledvinek, vzdušnice vzdušnicovců, rohovka, čočka
  • Neuroektoderm = NS + neurální lišta

Mezoderm

  • = mezenchym; zpočátku tvořen houbovitými shluky buněk
  • Vzniká ve stadiu gastruly à ektomezoderm (někteří žahavci); entomezoderm (častější)
  • Mezoglea = mezoderm, v němž převládá amorfní nebuněčná složka (rosol) (polypovi)
  • Vznik VS, obal střeva, PS, CS, struna hřbetní, svaly, kostra, OS
  • Vytváří dutinu = coelom, který je obal plesurou = mezodermální epitel
    • Schizocoel
      • Nepravá tělní dutina, vzniká rozestoupením mezodermu v embryonální stadiu = schizocelní
      • Typický pro prvoústé = kroužkovci, členovci; měkkýši..
      • Mezentoblasty à mezoderm à na obou bocích prvostřeva – dvoustranně symetrická tělní dutina
      • Enterocoel
      • Blastocoel = pseudocoel – u primitivnch živočichů, kteří nemají coelom

Diblastica

Kmen: Vločkovci

Kmen: Živočišné houby (Porifera)

  •  Třída: Vápenatí
  • Třída: Rohovití
  • Třída: Křemití

Kmen: Žahavci

  • Třída: Polypovci
    • Řád: Nezmaři
    • Řád: Trubýši
    • Třída: Medúzovci
    • Třída: Korálnatci

Kmen: Žebernatky

 Triblastica

Kmen: Korálovci

Kmen: Ploštěnci

  • Třída: Ploštěnky
  • Třída: Tasemnice
  • Třída: Motolice

Kmen: Pásnice

Kmen: Mechovnatci

Houbovci (Porifera)

  • asi 8 000 druhů
  • pouze 150 druhů sladkovodních
  • bez tělní souměrnosti (radiálně symetrické)
  • Řada typů specializovaných buněk, ale bez specializovaných tělních soustav
  • V dospělosti žijí přisedle
  • Specializované buňky:
    • amoebocyty – schopné fagocytózy a měňavkovitého pohybu
    • skleroblasty – vylučují jehlice (sklerity)=vnitřní opora těla houby
    • spongoblasty – vylučují pružná a pevná vlákna a archeocyty, spongin= pružná org. látka
    • archeocyty – vznik pohl. buněk
    • porocyty – tvoří kanálky, kterými proudí do osculární dutiny voda s živinami
  • 3 typy tělní stavby dle umístění choanocytů:
    • Askonový typ - choanocyty vystýlají vnitřek spongocoelu.
    • Sykonový typ – choanocyty jsou ve vchlípeninách spongocoelu.
    • Leukonový typ – choanocyty jsou v komůrkách mezoglei. Spongocoel je silně potlačen.
  • tělní soustavy:
  • VS – není (vylučuje pomocí vyvrhovacího otvoru)
  • DS – není (dýchá celým povrchem těla)
  • OS – není
  • NS – není
  • TS -láčka a límečkovité buňky – příjem látek s vodou ostiemi
  • RS – pohlavně i nepohlavně
    • nepohlavní rozmnožování = pučení – jedinci se neoddělují, ale vytvářejí se kolonie
    • pohlavní rozmnožování = hermafrodité; spermie vznikají většinou z choanocytů a vajíčka z archeocytů, spermatocyty se do buňky dostávají stejně jako potrava (neexistují reprodukční orgány – gonády), po splynutí těchto buněk vzniká zygota → obrvená larva (amfiblastula) – plave a po určité době přisedá → nový jedinec
    • vnitřní – archeocyty se obalí dvěma spongiovými vrstvami -> gemule (vnitřní pupen)
    • gemule přežijí nepříznivé období, pak z nich vyroste nový jedinec; mateřskká houba se na podzim rozpadá (gemuli mohou přenášet i ptáci)

zástupci:

  • Houby vápenaté (Calcispongia)
    • jehlice z CaCO3
    • Např. houba voštinatá
    • Houby křemité (Hexactinellida)
      • Jehlice z SiO2
      • Např. houba pletená ( ozdobná „krajková kostra“, Venušin pohár)
    • Houby rohovité (Demospongiae)
      • Nejen SiO2, ale hlavně spongin 
      • Např. houba mycí, houba koňská, houba pohárová (Neptunův pohár)
    • Sladkovodní houby: houby rybniční, houba říční (Bajkal, Ontario, Sokolovsko)
      • Houba rybniční = gemule má špičaté jehlice
      • Houba říční = gemule má špičaté jehlice + amfiblasty (dvojštítky)

význam + užití:

  • potrava některých živočichů (přílipka, mořská jehla)
  • mycí houby
  • farmacie; biochemie – toxiny = obrana či hubení hostitelů à zvětšení prostoru

 

Žahavci (Cnidaria)

  • Paprsčitá tělní souměrnost = radiální
  • Dvojvrstevné tělo (diblastica)
  • Žahavé epidermální buňky
  • Neprůchodná trávicí soustava
  • Dvě stadia v životním cyklu – polyp a medúza
  • Častá tvorba kolonií
  • asi 10 000 druhů – jen 20 z nich je sladkovodních
  •  tělní soustavy:
    • TS – láčka – gastrovaskulární dutina
    • NS – difúzní NS (rozptýlená síť neuronů), nemá ganglia
    • Smysly – u polypu – hmatové a chemické, u medúz – zrakové a rovnovážné
    • RS – polyp i medúza ( polyp – nepohlavně, medúza – pohlavně, jen polyp – nepohlavně i pohlavně → zygota → plovoucí obrvená larva → polyp….rodozměna
    • VS – otvor do láčky slouží k vylučování vody a zbytků
    • DS – celým povrchem těla

zástupci:

  • Polypovci (Hydrozoa)
    • nezmar zelený
    • medúzovka sladkovodní
    • trubýši – měchýřovka portugalská
    • Medúzovci (Scyphozoa)
      • talířovka ušatá
    • Korálnatci (Anthozoa)
      • korál červený
      • sasanky – sasanka koňská
      • koráli – větevníci – mozkovník

 

Ploštěnci (Platyhelminthes)

  • Bilaterální souměrnost tělní
  • Tři zárodečné listy (ektoderm, entoderm, mesoderm)
  • schizocoelní tělní dutina
  • u volně žijících skupin obrvení těla
  • 20 000 druhů
  • tendence k parazitismu
  • kožně svalový vak
  • tělní soustavy:
    • TS – není průchodná, chybí řitní otvor, odlišnost – svalnatý hltan
    • VS – protonefridie
    • NS – provazcovitá
    • Smysly – mechanoreceptory, chemoreceptory
    • RS – obojpohlavnost

zástupci:

  • Ploštěnky (Turbelllaria)
    • ploštěnka kalužní – tupý tvar hlavy
    • ploštěnka potoční – šípovitý tvar hlavy
    • ploštěnka mléčná – průsvitné tělo
    • Motolice (Trematoda)
      •  motolice jaterní
        • Způsobuje onemocnění zvané fasciolóza (Peru, Bolívie, Ekvádor, F, Šp)
        • Mezihostitel = vodní plaz (plovatkovití)
  1. Nevyvinutá vajíčka trusem ven
  2. Vajíčko se zárodkem miracidia
  3. Miracidium se líhne, aktivně proniká do plže
  4. Sporocysta -> redie -> cerkarie
  5. Volně plovoucí cerkarie na vodních rostlinách
  6. Metacerkarie – pozření skotem, ovcemi, člověkem = infekční
  7. Vyloučení skotem
  8. Metacerkarie se excystují v TS -> dospělé motolice = jaterní žlučovody
  • Tasemnice (Cestoda)
    • tasemnice bezbranná (Taenia saginata)
      • 3-5 m; někdy i25 m
      • Kosmopolitně rozšířený helmint
        • Skolex = hlavička + 4 přísavky (tasemnice dlouhočlená má rostellum s háčky)
        • Proglatidy = 1000 – 2000 článků těla
  1. nakažená vajíčka sní prase
  2. onkosféra se přichytí do střeva, jde do svalů -> boubel (scolex se přichytí do střeva)

nebo: sníme rovnou vajíčka ->do svalů = cystiardóza (mozek + oči)

  • měchožil zhoubný
    • 3 –6 mm
    • Střeva psovitých šelem; ne klinické onemocnění
    • Nebezpečný pro mezihostitele (ovce, kozy, srnky, skot, prase, člověk..)
    • Obrovské boubele = larvocysty
    • Infekční stadia – skolex

 Hlístice (Nematoda)

  • Uniformní „červovitý“ tvar
  • bílkovinná kutikula
  • Rohovité papilární čelisti
  • Vylučovací orgány v podobě postranních lišt
  • Bilaterální souměrnost tělní
  • tělní dutinu(pseudocoel) zde vyplňuje tekutina
  • Kutikula – je vylučována buňkami pokožky, během vývoje se svléká
  • Svaly – svalový vak – pouze podélné – pohyb mrskání tělem
  • Pro pohyb potřebují tekutinu (na suchu se nemohou pohybovat

Tělní soustavy:

  • TS: průchodná (hltan + střevo s řitním otvorem)
  • VS: laterální lišty
  • CS: není, DS: není – O2 do těla difuzí
  • NS:  provazcovitá bez tělních uzlin
  • PS: gonochoristé, někdy nápadná pohlavní dvojtvárnost
    • samice – větší, delší
    • samec – speciální orgán, kterým se přichytí v pohlavním otvoru samice při kopulaci
    • vajíčka – mají silnou ochrannou vrstvu
    • vývoj je přímý, juvenil se podobá dospělci

zástupci:

  • Háďátko octové
  • Háďátko řepné
  • Háďátko bramborové
  • Roup dětský
  • Škrkavka
  • Svalovec stočený
  • Vlasovec mízní

 Kroužkovci (Annelida)

  • Rovnoměrné článkování těla
  • Coelom (tělní dutina) složený z párových váčků  v každém článků
  • Tělesná stavba – 3 zárodečné listy = triblastica
    • Ektoderm
    • Entoderm
    • mezoderm
  • Povrch i vnitřek těla příčně článkován – disepimenty (přepážky)
  • Homonomní článkování –nelze rozlišit tělní úseky
  • Tělo kryto kutikulou
  • Kožně svalový vak-peristaltický pohyb
  • Hydroskelet

tělní soustavy:

  • TS – diferencovaná: hltan, žvýkací žaludek, enzymatický rozklad
  • CS – uzavřená: hřbetní („srdce“) a břišní krevní céva
  • NS – žebříčková=  (1)provazcovitá s uzlinami (ganglia) – dvojitý nervový pruh – často splývá
  • Smysly: hmat, chemoreceptory, u dravců i zrak
  • VS– metanefridie
  • RS – mnohoštětinatci: gonochoristé, máloštětinatci, pijavky: hermafrodité

zástupci:

  • Mnohoštětinatci (Polychaeta)
    • Končetiny
    • Dýchání žábrami
    • Gonochoristi
    • Nepřímý ontogenetický vývoj
    • Např. nereidka, pískovník rybářský, rournatec vějířový
    • Máloštětinatci (Oligochaeta)
      • Bez končetin, ale se štětinkami
      • Dýchají celým povrchem těla
      • Hermafroditi (vajíčka kladou do opasku)
      • Přímý ontogenetický vývoj
      • Např. žížala obecná, nítěnky
    • Pijavky (Hirudinea)
      • Nepravé článkování
      • Přísavky
      • Ztráta štětinek
      • Např. hltanovka, chobotnatka rybí, pijavka lékařská, pijavka koňská

 

Měkkýši (Mollusca)

  • Členění těla: hlava – noha –  útrobní vak
  • Měkké tělo chráněné schránkou
  • Radula
  • Coelom tvořený pouze dvěma dutinami
  • 135 000 druhů
  • Útrobní vak obsahuje orgány a je kryt kožním záhybem tzv. pláštěm
  • Schránka plžů se nazývá ulita a schránka mlžů lastura
  • Někteří zástupci schránku nemají. Např. sépie mají sépiovou kost a u některých živočichů chybí schránka zcela – např.  Chobotnice
  • Stavba schránky: povrchová vrstva – konchiolin, střední vrstva – aragonit, vnitřní vrstva – kalcit
  • Dvě coelomové dutiny: osrdečník a dutina kolem reprodukčních orgánů

Tělní soustavy:

  • TS: radula, hepatopankreas
  • CS: otevřená, mají jen srdce, v těle obíhá hemolymfa, hemocyanin
  • NS: starobylejší skupiny – bez ganglií, pouze prstence a vlákna, u většiny je z pěti párů uzlin
  • VS: metanefridie
  • DS: ve vodě – žábry, na suchu – plicní vaky a prokrvená plášťová dutina
  • Smyslová soustava – Oči- Mají pouze výběžky zrakových buněk. Mohou mít také jednoduché oční jamky,pohárkovité oči,  Oči hlavonožců jsou komorové – nejdokonalejší typ oka (stejný jako u člověka)
  • Svalová soustava – Všechno svalstvo v těle, kromě zatahovače plže do ulity a zatahovače tykadel je hladké. Hladké svalstvo tvoří i nohu plžů.
  • RS: pohlavní, i hermafrodité, líhnou se z vajíček
    • Výjimky – někteří jsou živorodí.
    • Vývoj přímý (tzn. malý plž po vylíhnutí podobný dospělci a jenom roste) nebo nepřímý (přes larvu)

Zástupci:

  • Plži (Gastropoda)
    • Ulita
    • Plícní vak
    • Předožábří (Prosobranchiata)
      • Např. přílipky, ušeň, zavinutec, homolice, ostranka, bahenka živorodá
    • Zadožábří (Opisthobranchiata)
      • Např. zej obrovský
    • Plicnatí (Pulmonata)
      • Plícní vak
      • Např. hlemýžď zahradní, páskovka, suchomilka, závornatky, plzák, slimák, plovatka, okružák ploský
  •  Mlži (Bivalvia)
    • Lastura
    • Přitahovač
    • Glochidium
    • Např. ústřice, slávky, perlotvorka mořská, hřebenatky, srdcovky, zéva obrovská, skulař vrtavý, škeble, velevrub, perlorodka říční, slávička mnohotvárná
  • Hlavonožci (Cephalopoda)
    • Zobák
    • Jedové žlázy
    • Komorové oči
    • Přímý ontogenetický vývoj
    • Např. loděnka obecná, sépie, oliheň, krakatice, chobotnice

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>