Archiv pro rubriku: Molekulární biologie

Mutace

Mutace

  • změna v DNA, která je neprogramovaná, nekódovaná a náhodná, přesto vzniká spontánně ale s určitou statistickou pravděpodobností
  • postihne-li gametu, nebo je-li do ní přenesena buněčným dělením, je dle příslušných pravidel přenosná na další generace
  • mutace znamenají většinou poškození buňky či organismu, ztrátu či patologickou změnu určité genové f-ce, proto se před nimi organismus chrání: např. už dvoušroubovicí DNA – zasáhne-li mutace jen jeden řetězec, buněčné opravné mechanismy jej mohou opravit = reparace mutací

Nukleové kyseliny

Nukleové kyseliny = makromolekulární látky tvořené polynukleotidovými řetězci

Polynukleotidy/polynukleotidové řetězce = polymery mononukleotidů spojených navzájem fosfodieserovými vazbami). Jsou dvojího druhu:

  • polyribonukleotidy (zkr. RNA-řetězce) = polynukleotidy, jejichž monomery jsou ribonukleotidy
  • polydeoxyribonukleotidy (zkr. DNA-řetězce) = polynukleotidy, jejichž monomery jsou deoxybinukleotidy.

Pokračování textu

Informační makromolekuly – proteiny, nukleové kyseliny a polysacharidy

Makromolekuly = látky, jejichž relativní molekulová hmotnost činí sto tisíc až několik milionů daltonových jednotek. Dělíme je na:

  • proteiny
  • nukleové kyseliny
  • polysacharidy

Pokračování textu

Molekulární genetika pro střední školy

Počátky molekulární genetiky:

  • 1944 – DNA je substrátem dědičnosti
  • 1953 – J. D. Watson + F. H. Crick: objev molekulární struktury DNA
  • 1962 – Watson a Crick byli oceněni Nobelovou cenou

Pokračování textu