Cévnaté rostliny (Tracheophytae)

  • systematická skupina/vývojová větev, která zahrnuje rostliny, v jejichž ontogenetickém vývoji převažuje sporofyt nad gametofytem
  • z hlediska fylogenetického vývoje tracheophytae je charakteristická postupná redukce gametofytu až k jeho úplné závislosti na sporofytu
  • sporofyt cévnatých rostlin (=kormus) se dělí na vegetativní a generativní orgány (ty tvoří systémy pravých pletiv), těmito orgány probíhají cévní svazky, které vytváří tzv. vaskulární (vodivý) systém

1. Systém:

  • Říše: Rostliny (Plantae)
    • Podříše: Zelené rostliny (Viridiplantae, syn. Chlorobionta)
      • 1. Vývojová linie: Zelené řasy (Chlorophytae)
      • 2. Vývojová linie: Streptofyta (Streptophytae)
        • vývojová větev: Charophytae
        • vývojová větev: Mechorosty (Bryophytae)
        • vývojová větev: Cévnaté rosltiny (Tracheophytae)
2. Vývojové stupně cévnatých rostlin
= uměle vytvořené taxonomické kategorie, které nezohledňují systematickou příbuznost a fylogenetické vztahy mezi skupinami – stejného vývojového stupně mohly dosáhnout vývojově odlišné skupiny rostlin
  •  psilofytní= nejstarší suchozemské rostliny
    • Cooksonia
    • Aglaophyton
    • Rhynia
    • Psilophyton
  • pteridofytní= kapraďorosty (psilofyty+pteridofyty = výtrusné cévnaté rostliny)
    • plavuňovité (Lycopodiophyta)
    • přesličkovité (Equisetophyta)
    • kapradinovité (Polypodiophyta)
    • předsemenné (Progymnospermophyta)
    • Psilophyta (blízko příbuzné s eusporangiátními kapradinami)
  • gymnospermní= nahosemenné rostliny
    • kapraďosemenné (Lyginodendrophyta)
    • cykasy (Cycasophyta)
    • benetity (Cycadeoideophyta, Bennettitophyta)
    • Pinophyta (Cordaitopsida, jinany – Ginkgopsida, jehličnany – Pinopsida)
    • obalosemenné (Gnetophyta, Ephedrophyta)
  • angiospermní= krytosemenné rostliny (Magnoliophyta)
    • dvouděložné (Dicotyledonae, Magnoliopsida)
    • jednoděložné (Monocotyledonae, Liliopsida)
Moderní systémy nerespektují členění magnoliophyta na magnoliopsida a liliopsida – liliopsida jsou pouze jednou z mnoha vývojových větví krytosemenných, skupinou, která se odštěpila od jedné z primitivních skupin rostlin dvouděložných.
3.  Evoluce
  • předky suchozemských cévnatých rostlin byly nejspíše semiakvatické heterotrichální zelené řasy blízké rodu Coleochete (skupina parožnatek) – mají stejný způsob dělení buněk a fytochemickou podobnost: chlorofyly a, b, xanthofyly, škrob a celulózní B
  • nejstarší cénatou rostlinou je Cooksonia (420 mil. let, střední silur) – je to rostlina tzv. telomového typu (telom = dlouze protažený válcovitý osový orgán, většinou vidličnatě (dichotomicky) větvený, asimilující, s hadrocentrickým (dřevostředným) cévní svazkem (protostélé) –> celá rostlina tedy představovala polytelom. Fertilní koncové telomy nesly terminální silnostěnné výtrusnice (eusporangiátní sporangia), steriální telomy byly bez sporangií. Namísto kořene nesla rhizomoidy (rovněž telomového původu), jejichž pokožkové buňky vytvářely kořené vlášení (rhiziny) – u rhizomidů byla dokázána mykorhiza. Telomové rostliny byly malého vzrůstu (do 1 m) a vytvářely porosty v pobřežních zónách. 
  • anatomicko-morfologické a fyziologické adaptace pro kolonizaci souše: 
    • epidermis s kutikulou, stomata -> regulace transkripce a vodního provozu + ochlazování povrchu rostliny
    • rhizomidy s mykorhizou -> příjem vody a živin, ukotvení rostliny
    • systém pletiv vodivých a zpevňovacích, impregnace BS ligninem -> transport vody, minerálních látek, asimilátů, fytohormonů aj. v rostlině a mechanické zpevnění rostliny
    • silnostěnné (eusporangiátní) výtrusnice, stěny výtrusů impregnovány sporopoleniny -> ochrana před vysycháním = umožnění sporogeneze mimo vodní prostředí
Jako doklad vzniku orgánů cévnatých rostlin z telomů existuje tzv. Telomová teorie (W. Zimmermann, 1930). Ta představuje několik elementárních morfogenetických procesů s telomy: 
  • převršení: vznik osových orgánů
  • redukce: vznik mikrofylního listu
  • zakřivení: vznik štítkovitého sporangioforu u přesliček; skluz sporangií z okraje listu na abaxiální (spodní) stranu listu u kapradin
  • planace: srovnání telomů do roviny = kladodifikace (zploštění telomů) a syntelomizace (srůst telomů) – vznik megafylního listu
  •  –> psilofytní rostlina, která má sterilní telom, fertilní telom a rhizomoid
Zdroje: Základy anatomie cévnatých rostlin; Vladimír Vinter (Katedra botaniky PřF UP v Olomouci), www.biolib.cz, http://botanika-v-kostce.blogspot.cz/2011/05/104-tracheophyta.html

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>