Historie a vývoj molekulární biologie

  1. Watson a Crick – 1953
  2. Weaver a Autsbury
  3. Boivin, Vendrely
  4. Crick – 1958
  5. Kritéria, díky nimž je MB vědním oborem.
  6. Genetický kód – 1966
  7. Genové inženýrství – 1973

Počátky molekulární biologie jsou spjaty se jmény J. D. Watson a F. H. C. Crick. Tito pánové roku 1953 představili veřejnosti model molekuly DNA, na němž fyzikálními a chemickými metodami objasnili vlastnosti této molekuly. Zdvojování genu před dělením buňky (tedy jeho biologické vlastnosti) objasnili semikonzervativní replikací DNA, schopnost kódovat genetickou informaci vysvětlili primární strukturou DNA a mutabilitu tautomerními vlastnostmi bází.

 

Poprvé specifikovali „molekulární biologii“ Warren Weaver a William Thomas Astbury. Jak už to v biologii bývá, oba dva použili tento název nezávisle na sobě (similarita – Charles Darwin vs Francis Galton). Warren Weaver použil název mol. biologie roku 1938 a mínil tím  především odvětví biologie chápané ve smyslu biofyziky. Roku 1939  W. T. Astbury spolu s jeho doktorandkou Florence Bellovou použili ten samý název. Ta ve své dizertaci napsala, že nejzávažnějším nedávným výsledkem molekulární biologie je uvědomění si toho, že počátky života jsou úzce spjaty s interakcemi proteinů a nukleových kyselin. Nicméně Atsbury název „molekulární biologie“ zveřejnil jako první a to v roce 1946 v časopise Nature.  Atsbury správně vytušil, že podstata všech životních dějů je založena na interakcích nukleových kyselin a proteinů. Zajímavé je, že sám Astbury byl fyzikem, ale přesto ve své přednášce roku 1950 zdůraznil, že „vedle struktury biologických makromolekul musí molekulární biologie nutně studovat jejich genezi a funkci.

 

Ke vzestupu tohoto vědního oboru došlo po zveřejnění teorie proteosyntézy. Roku 1947 přišel A. Boivin a s ním R. Vendrely na ústřední dogma molekulární biologie, to v ucelené formě a doložené mnoha experimenty zveřejnil roku 1958 F. H. C. Crick. Až od tohoto roku se mohla molekulární biologie právem nazývat vědním oborem. Začátkem šedesátých let již splnila všechna tato kritéria, která z ní udělaly samostatný vědní obor:

  1. Společenskoekonomické uznání molekulární biologie projevující se jednak její institucionalizací (zakládání vědeckovýzkuných a pedagogických ústavů pod tímto názvem), jednak finančním dotováním výzkumu prováděného pod tímto názvem
  2. Má své vlastní časopisy, které jsou mezinárodního charakteru.
  3. Jsou vydávány učebnice a monografie pod jejím názvem.
  4. Má jednotící teorii, tj. teorii proteosyntézy v organizmech, založenou na ústředním dogmatu molekulární biologie. Z této teorie vyplývá základní koncepce molekkulární biologie jako oboru vyznačujícího se specifickým přístupem k řešení biologické problematiky.

Začátkem šedesátých let byly potvrzeny základní aspekty teorie proteosyntézy, které byly založeny na ústřední dogmatu molekulární biologie, díky čemuž bylo možné roku 1966 skončit práce na řešení genetického kódu.

Roku 1973 započalo tzv. genetické inženýrství. S ním došlo k obrovskému rozmachu MB – začala se rozvíjet jak MB virů, tak i eukaryot, prokaryot, genetiky..

 

Předmět studia současné MB se zdaleka nedá vyjádřit pouze pár slovy. Zahrnuje procesy týkající se struktury a vztahů všech živých, mrtvých či nenarozených organismů a to jak z pohledu biologického, chemikální, tak i fyzikálního. Nejdůležitějším předmětem MB je nalézt a především pochopit principy, funkce a systém všeho organického – od nukleových kyselin a bílkovin až po celé organismy.

 

Zdroj: Úvod do molekulární biologie – díl první. Stanislav Rosypal, Brno 1998. Část o kritériích na jejichž základě byla MB uznána je citována přímo z knihy, zbytek jsou mé výpisky pro studium.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>