Kmen: Obrněnky (Dinozoa)

  • řadíme je mezi Alveolata, která patří do říše Chromalveolata, dříve byli řazeni mezi Prvoky (Protozoa)
  • pohyblivé organismy
  • 2-3 bičíky
  • tělo kryto celulózními destičkami

  • slanovodní organismy
  • někteří zástupci jsou schopni bioluminiscence: Gonyaulax, Pyrocystis, Ceratium a Noctiluca
  • někteří zástupci produkují velké množství toxických látek (přenosné z ryb na člověka): asi 60 druhů produkuje toxiny, které mohou být rozpustné ve vodě, v tucích, mohou být cytolytické, neurolytické či hepatotoxické
  • „red tide“ = rudý příliv (přemnožení)
  • podstatná složka planktonu
  • stavba:
    • pancíř = tvořen celulózními destičkami a protkám malými měchýřky. Schránka se dělí na horní epikonus a dolní hypokonus, které jsou od sebe odděleny tzv. cingulem.
    • dinokaryon = velmi velké jádro, centrálně uložené. Zajímavé je, že obsahuje trvale kondenzované chromozomy bez histonů a má 10x více DNA než je u eukaryot běžné!
    • bičíky = vychází ze střední části těla; jsou 2 – delší: pohyb, kratší: přiháněn potravy a stabilizace
    • ocellus = nejdokonalejší světločivná skvrna, původně stigma, ocellus už značně připomíná jednoduché oko – má komůrku vyplněnou tekutinou a také vrstvu vyplněnou karotenoidy – retinolem
    • chloroplasty = obsahují chlorofyl A a C, také např. peridin (tvoří 76% karotenoidů v buňce), dinoxanthin a neodinoxatin. Chloroplasty jsou trojobalné, thylakoidy jsou srostlé po trojicích.
    • mezi jednotlivými destičkami théky(obalu) jsou různé organely, např.
      • vystřelovací trichocysty = slouží k rychlému úhybu před predátory
      • mukocysty = vystřelují sliz
      • nematocysty = jen u některých rodů; žahavé
  • výživa = částečně heterofní, převážně však autotrofie: i některé autotrofní druhy se živí některými bakteriemi, prvoky či dokonce rozsivkami. Obecně se mohou živit autotrofně, mixotrofně, osmotrofně a fagotrofně
    • fagotrofní druhy mohou vysunout své pedunculus (sosák) a zaútočit i na larvy hmyzu či ryby
    • parazitické druhy – ektoparazité: vysavači pokožkových  buněk řas; endoparazité (Blastodinium)
    • heterotrofní druhy mají často autotrofní endosymbionty (nejčastěji z Cryptophyta nebo zelené bičíkovce)
    • některé autotrofní druhy jsou zooxantely mořských bezobratlých, velmi významné u korálů (rody Zooxanthella a Symbiodynium )
  • rozmnožování:
    • NR: nerovnoměrné dělení, zbytek se po čase dotvoří.
    • PR: anizogamie, izogamie
  • v moři jsou druhou nejvýznamnější skupinou eukaryotických producentů po rozsivkách
  • velikost od 2 do 2000 mikrometrů
  • celkem asi 4000 druhů, asi polovina je heterotrofní – nemají plastidy
  • je možné, že jsou staré až 800 milionů let

 

Zástupci:

  • mořské druhy:
    • Ornithocercus – velmi zdobný druh, teplá moře, nemá plastidy
    • Gymnodynium – jak sladkovodní, tak mořský druh; nemá pevný krunýř; red tide; toxiny
    • Noctiluca miliaris - svítilka: velký druh, intezivní biolumuniscence
    • Brachionus – obrněnka
  • sladkovodní druhy:
    • Peridinium – téměř kulovitá buňka; mohutná théka, zřetelné části pancíře (cingulum i sulcus); nejčastěji v planktonu rybnků a přehrad
    • Ceratium - trojrožec: nápadní velcí bičíkovci, jejich epivalva je protažea do jednoho velkého rohu a hypovalva do dvou a více; nejběžější v planktonu u nás je C. hirundinella

Zdroje: http://www.botanika-puchnerova.estranky.cz/clanky/eukaryota/chromista.html, www.biolib.cz, www.biomach.wz.czhttp://www.sinicearasy.cz/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>