Třída: Sumýši (Holothuroidea)

Sumýši jsou poměrně atraktivními a neznámými živočichy. Po setkání s jejich zástupcem bych řekla až antiatraktivními. :-) Ale rozhodně velmi, velmi zajímavými…

Když mi bylo asi čtrnáct, jelo se na dovolenou do Chorvatska. Ležím na pláži, koukám na vodu a hle.. Z vody si jen tak vyplavalo to „něco“. Neměla jsem vůbec potuchy, která bije. Bylo to černé, slizké a … vůbec ne jako něco, co by mělo žít v moři. Úplně chápu přezdívky sumýšů – záměna s „mořskou okurkou“ (či sprostěji exkrementem ;-) ) je velmi trefná. To „něco“ se samozřejmě ani nehlo. Po drobném prozkoumání (šťoucháním klacíkem) jsme čekali, že je to vážně h… . Ale sumýš překvapil. Zničehonic použil svou „speciální schopnost“ a doslova nám obnažil své nitro.. Napsat obsah žaludku by nebylo trefné, protože jak je zasvěceným známo, sumýši v ohrožení vyvrhují část svých vnitřních orgánů – především střev, která se později bez problémů zregenerují. V podstatě je to jakási vnitřní schopnost autotomie. Ba co víc. Tato jejich obranná dávka někdy útočníka zalepí, zamotá ale někdy také zabije. Zdá se, že tato strategie je velmi úspěšná – je známo asi 1 100 druhů sumýšů!

Ale to rozhodně není vše, co je činí zajímavými..

  • Výskyt: Obývají moře a oceány, troufnou si i na nejhlubší místa oceánů.
  • Pohyb: Vesměs se plazí po dně, bahnem či pískem a to velmi, velmi pomalu. Některé druhy dokonce umí plavat. Někteří mají vyvinut tzv. hydraulický pohon. Jeho funkce se zakládá na roztahování a stahování komor, jimiž je o panožek pumpována voda – dochází tedy k postupné synchronizaci (jako např. u svalového posunu při pohybu hlemýžďů), tedy k vytvoření jakési vlny pohybu.
  • Morfologie: Tělo je typicky okurkovité – měkké a ve tvaru válce. Je tvořeno tzv. sklerity (kotvicemi), které nahrazují kostru. Ty lze pozorovat jen pod elektronovým mikroskopem a patří k nejrozmanitějším a nejneobvyklejším útvarům pohybového aparátu. Mají tvar kroužků, kotviček či háčků a jejich vytváří onu kožovitou vrstvu na povrchu těl sumýšů. Tělo je inkrustováno CaCO3. Jeho krystalky se liší druh od druh a slouží k lepšímu určování sumýšů.
  • Velikost: Obvykle okolo 10 – 30 cm, existují i druhy, které měří okolo 2 m a údajně i okolo pěti, ale to už je vskutku na pováženou.
  • TS: Typický je věnec chapadel okolo ústního otvoru – slouží k filtraci substrátu a požírání sedminetů. Jsou také nazýváni mořskými vysavači – nasají velké množství usazenin, pro sebe si z nich odfiltrují organické látky a vyloučí čistý písek. Zajímavý je také způsob příjmu potravy – věnec se skládá i z 30 chapadel a sumýši každé z nich vloží do ústního otvoru a „olíznou“ z něj všechny zachycené látky.
  • DS: Vodní plíce – speciální orgán, který uskutečňuje dýchání, se nachází na prokrevné tkáni konečníku. Doopravdy tedy nasávají vodu vyměšovacím otvorem. Přes stěny vodních plic je z ní poté absorbován kyslík. Někteří hlubinní sumýši jsou schopnosti kyslík vstřebávat celým povrchem těla, dokonce i skrz panožky.
  • RS: Vývoj nepřímý – larva se nazývá aurikularie. Rozmnožování je vnějšího typu. Embrya se usadí na mořském dně. U některých sumýšů dochází k rozmnožení, které je typické spíše pro prokaryotní organismy – rozpůlí se v půli a všechny potřebné orgány  jim dorostou.

Zajímavosti:

  • Mohou být loveni jako potrava (sumýš jedlý), autotomie, vodní plíce.
  • Oceánologové odhadují, že sumýši představují více než 90% všech živých tvorů žijících v hloubce 8 000 m!
  • Na jednom hektaru korálového útesu může žít až 5 000 sumýšů.
  • Role hostitelů: Některé druhy mohou posloužit jako hostitelé pro učité ryby (např. 27 druhů ryb z čeledi jehličkovitých). Ti se přes den ukrývají v zažívacím traktu sumýšů a pouze v noci se odváží vylézt ven shánět potravu. Pokud je něco vyleká, schovou se opět do sumýše. Ještě více šokující je, že si příležitostně pochutnávají na rozmnožovacích a dýchacích orgánech svých hostitelů. Naštěstí, díky výše zmíněné silné schopnosti regenerace, to sumýšům nevadí a nejedná se tedy o parazitický vztah, spíše o jakousi symbiózu – rybky mohou sumýši „vyčistit střeva“.
  • Účinky sumýšího „sekretu“: Se liší od druhu k druhu.  Pokud nás  potřísní sumýš, stačí dbát na fakt, že tento sekret velmi rychle tuhne a lepí, nejjednodušší je oholit všechny chloupky, na něž se vlákna přilepí.
  • Někteří sumýši však produkují jed holothurin  – ten znamená smrt pro řadu ryb. Na člověka může způsobit maximálně zánět kůže či problémy pokud se dostane do očí. Někteří rybáři jej používají při lovu, jelikož dokáže znehybnit či zabít ryby a také je to účinný repelent proti žralokům.
  • Diskutuje se také o možnosti využití tocinů produkovaných  některými sumýši při léčbě rakoviny a infekcí.  V alternativní medicíně se využívají k léčbě artritidy, k obnově chrupavek a snížení krevního tlaku. Z těl sumýšů se připravují vitamínové a minerální doplňky.

______________________________________________________

Systém:

Třída: Sumýši (Holothuroidea)

  •  Podtřída: Apodacea
  • Podtřída: Aspidochirotacea
  • Podtřída: Dendrochirotacea

 

 Zdroje: http://www.turistika.cz/rady/sumysi-uzasne-vysavace-morskeho-dna, http://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/prilohy/1293/sumys.pdf, http://www.biolib.cz/cz/taxonsubtaxa/id79882/

 

3 komentáře u „Třída: Sumýši (Holothuroidea)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>